"Dobrá nálada nevyřeší všechny tvoje potíže, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si jí udržet..."

Stopy hrůzy: TAJEMSTVÍ /2/

27. května 2009 v 17:21 | Ewirella le Sagarmatha |  Čtenářský deník
Stopy hrůzy: TAJEMSTVÍ /2/
R. L. Stine
Tenhle článek obsahuje rozuzlení díla


Druhá část krvelačného příběhu začíná stejně jako první díl, v osadě Wickham, kolonie Massachusetts. Psal se rok 1737. Jonathan Fier se svým otcem Ezrou Fierem a matkou Jane Fierovou, sestrami Abigail a Rachel, cestoval po stopách rodiny Goodeových. Když však přijeli do vesnice, kde celá ta nenávist začala, zjistili, že před mnoha lety přepadl vesnici mor, údajně díky Georgeovi Goodeovi, který se spřáhl s ďáblem. Fišerova rodina našla v okolí dvě farmy, kde byli živí lidé. Ti s nimi nechtěli mít nic společného.
Tlející těla a všudypřítomná smrt neodradila Abigail a Jonathana k častým výpravám do vesnice. Zezačátku jen prohledávali okolí, postupem času chodili do domů zemřelích.
Jednoho dne Abigail Fierová ve vesnici našla podivuhodné děvče, asi ve stejném věku, jako byla ona sama. Prý se jmenovala Hester. Abigail si s ní často chodila hrát. Jonathanovi se to však nezdálo.

Jonathan se krčil za jedním pomníkem, přitiskl se k chladnému kameni a tajně je pozoroval.
Hester poskakovala kolem a smála se. Hezky, jako zvoneček, napadlo Jonathana. A právě v tu chvíli Hester vzala Abigail za ruku a obě děvčátka se proplétala mezi pomníky.
Hester se zastavila u jedné díry v zemi. Sáhla dolů a tam za cosi zatáhla. Nahoře se objevilo víko rakve.
Jonathan ztuhl a pozorně všechno sledoval.
Hester vstoupila do rakve a natáhla se vzhůru, aby uchopila Abigail za ruku.
Abigail se dotkla Hesteřiny ruky.
Hester prudce trhla a stáhla Abigail do rakve.

Ukázalo se, že Hester si s Abigail opravdu jen hrála, a tak Ezra, když mu Jonathan všechno vyprávěl ve snaze přemluvit otce, aby zakázal Abigail přátelit se s Hester, rozzlobil se na něj a zakázal Jonathanovi sledoval malá děvčátka.
Jednoho dne, však Abigail nepřišla na večeři. Celá rodina se ji vypravila hledat. Jonathan se šel podívat na hřbitov.

Stál u jednoho hrobu. Zvedl lucernu, aby osvětlila jméno na náhrobník kameni.
Stálo tam: ,,Hester Goodeová.''
Jonathan slyšel, jak Ezra zalapal po dechu.
Goodeová? Je tam opravdu napsáno ,,Hester Goodeová?''
Pak zafoukal lehký větřík a přinesl zvuk hlasu.
Tentokrát to nebyl smích, ale slova. Slova pronesená stejným dívčím hlasem, který je přivedl až sem.
,,Smí Abigail ke mně domů?''
Hester!
Hesteřin hrob. Hester nebyla živá bytost, s hrůzou si uvědomil Jonathan.
Hester byla mrtvá.
Ale přesto volala.
,,Smí Abigail ke mně domů?''
Přesto volala. Volala z hrobu. Abbyina malá kamarádka se chichotala a volala ze záhrobí.
Ezra pomalu pohnul lucernou doprava.
Ruka se mu třísla. Málem lucernu upustil, když osvítil vedlejší hrob.
Čerstvě vykopaný. S novým pomníkem.
Světlo padlo na nápis na šedém kameni.
Stálo na něm: ,,Abigail Fierová.''
,,Ne!'' Ezra zaklonil hlavu a zakvílel.
Lucerna mu vyklouzla z ruky a převrhla se do hlíny.
Ezra klesl na kolena a nepřestával kvílet. ,,Abigail! Abigail!'' křišel, ryl rukama v hlíně a snažil se ji odhrabat
Jonathan roztřesený hrůzou se sklonil nad svým otcem, položil ruce na jeho pocukávající ramena a snažil se zastavit jeho žalostné výkřiky.
Ezra ho prudce odstrčil.
Znovu zafoukal větřík a zanesl k nim ten smích. A posměšnou prosbu. ,,Smí Abigail ke mně domů?''
Ezra vyrážel zvířecími skřeky a prsty rozrýval hlínu. Zoufalý Jonathan začal také hrabat. Ezra už se mu nepokoušel bránit.
Hrob byl mělký. Netrvalo dlouho a Jonathanovy prsty se dotkly hladkého, lesklého dřeva rakve.
,,Ne!'' pronikavě vykřikl Ezra. ,,Ne!'' Prosim tě - Ne!'' e zamručením odstrčil Jonathana a odtrhl víko rakve.
V ní ležela malá Abigail, oči zavřené, rty bez krve, obličej jako bledá, modravá maska.
Byla mrtvá.
,,Proklínám je! Proklínám je!'' ječel Ezra. ,,Za tohle Goodeovi zaplatí. Zase shoří v plamenech!''
Smích Hester Goodeové zněl všude kolem a zvonil jim v uších. Přes veškerou snahu nedokázali zastavit to škodolibé skandování.
,,Abigail ke mně přišla! Abigail ke mně přišla!''

Uběhlo 6 let od doby, kdy zemřela malá Abigail Fierová. Rodina Fierů se usadila v západní Massachusetts.
Ezra Fier zestárl, Jonathan zesílil a hledal si manželku. Tou mu měla být Delíla Wilsonová, pohledná chudá sousedka.
Avšak od té doby, co Jonathan poznal Delílu, se v jejich hospodářství dějou divné věci. V noci ho budí zlověstné skřeky, vídá ve svých snech Abigail a často ji i slyší ve své hlavě. Když však přistihne svou matku Jane, jak je náměsíčná a volá Abigailino jméno, dojde Jonathanovi, že duch Abigail se vrátil a snaží se je varovat před strašným koncem.
Jednoho dne, se Jonathan jde umýt ke studně, vědro však nejde vytáhnout. Zavolá Ezra a vytáhnou ze studny Jane, manželku Ezra a Jonathanovo matku. Drží v ruce čepeček, který měla Abigail na sobě v den své smrti.
Jonathan se se svým tajemstvím svěří Delíle a ta mu prozradí, že ona se nejmenuje Wilsonová, ale Goodeová a její otec je poslední muž z rodu Goodeů. Jonathana to nejprve rozzlobí, že mu neřekla pravdu, ale když mu Delíla řekne, že oni dva mohou zničit nenávist obou rodin, která se táhne po několik staletí, rozhodne se Jonathan, že si Delílu vezme ještě ten den a zničí kletbu na rodině Fierů. To všechno, co si mladý pár usmyslel však vyslechla Rachel a před otcem jí to vyklouzlo, Ezra se velice rozčílil a běžel do kostela, kde probíhal obřad Jonathana a Delíli. S puškou v ruce se s Jonathanem pral a puška vystřelila, Delíle přímo do srdce. Na místě zemřela a nestačila říci pravdu o sobě a své rodině. Ezra se snažil zabít i jejího otce, ten však prozradil, že není Goode, že chtěl jen přinutit Delílu, aby si vzala Jonathana, který byl z dobré rodiny. Přinutil Delílu, aby se převlékla za Abigail a strašila celou jejich rodinu. Jednou v noci vzala čepeček, který udělala jako přesnou kopii toho Abigailiného a před zraky Jane ho hodila do studny. Jane v zoufalství skočila za ním.
Ezra vyšel z kostela ven a utíkal do svého domu neboť ho strašila myšlenka, že zabil nevinné děvče. Na cestě ho srazil vůz a Ezra jen stačil dát přívěšek, symbol nenávisti a moci, svému synovi Jonathanovi. Pak zemřel.
Jonathan se rozhodl, že pohřbí věčné tajemství mezi jeho rodinou a Goodeovic rodem, pohřbil svou matku, manželku i otce. Pohřbil i přívěsek, který mu dal otec, na smrtelné posteli. Myslel si, že Fierovi a Goodeovi už nikdy nebudou trpět. Jak se mýlil. Jak hluboce se mýlil.

O sto let později, kdy se na prokletí obou rodin zcela zapomnělo, se objevujeme u jabloně, kde Jonathan Fier zakopal matku, otce i svou manželku s přívěškem na krk.
Ten právě našla Elizabeth Fierová, nevěděla, komu patřil ani čeho je to symbol. Líbil se jí, a tak si jej vzala domů a nosila ho na krku. Když ho však poprvé zapla na své šíji, octla se uprostřed ohně, který ji olizoval ze všech stran. Jak oheň přišel, tak i odešel. Elizabeth se tím dál netrápila.
O několik dní později na dveře Fierů zaklepal tulák. Pan Samuel Fier se svou manželkou Kateřinou Fierovou ho přijali, dali mu najíst, umyly a dali nový oblek. Elizabeth se moc líbil. Byl mladší než čekala, okolo osmnácti, přesně pro ni. Jí bylo sedmnáct let.
Tulák se představil jako Franklin Goode (rodině to nic neříkalo, neboť Jonathan Fier pohřbil tajemství na několik desítek let, nikdo o něm nemluvil, nepředávalo se z otce na syna a z toho zase na jeho syna)
Kateřina Fierová byla ráda, že má v domě tak zdatného pomocníka. Franklin zvládal hodně práce, Elizabeth i její sestře Kate se moc líbil. Líbil se i Simonovi, bratrovi obou sester. Hráli spolu šachy, hráli spolu různé hry.
Elizabeth po několika dnech strávených s Franklinem si myslela, že si ji vezme. Elizabeth Goodeová. Jak krásně to zní. Když však do kuchyně přiběhla její mladší sestra Kate a viděla, jak se raduje a křičí okolo sebe, že se bude vdávat s Franklinem Goodem, zavrávorala a málem omdlela. Vždyť Frank miluje jen ji!
Elizabeth seděla v křesle, osamocená jen s vyšíváním. Simon se šel projít do tichého lesa. Chtěl dál od své rodiny. Dál od Fierů.
Když však přijde do lesa, uvidí svou sestru Kate, na mítince, jak tam leží, její modré oči se dívají vzhůru. Když přijde blíž, zjistí, že jí ze srdce trčí dvě pletací jehlice.

Zpráva o smrti Kate se rozkřikla do okolí. Rodiče byli velmi smutni. Frank trávil mnoho času s Elizabeth. Té vše vysvětlil, že si Kate nechtěl vzít, že přece má rád jenom Elizabeth.
Simon se šel projít do lesa na místo, kde našel Kate. Narazil tam na starou čarodějnici, která mu prozradila, že to Franklin zabil Kate a v tuhle dobu jistě vraždí jeho rodiče a Elizabeth. Simon čarodějnici nevěří. Když mu však čarodějnice vysvětlila jeho původ a původ jeho jména, že Fier je přeskupení písmen z FIRE, že v ohni skončí všichni Fierové, Simon jí uvěřil, vzal si od ní dýku naplněnou jedem a utíkal zpátky domů, kde našel Franka, zabíjejícího jeho sestru Elizabeth. Simon Franka zabil pomocí díky od stařeny z lesa, zachránil Elizabeth, která mu věnovala medailon, který byl symbolem zla. Simon s Elizabeth utekli z města, změnili si jméno na Fearovi
a žili někde šťastně až …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama