"Dobrá nálada nevyřeší všechny tvoje potíže, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si jí udržet..."

Duben 2009

Sýr

22. dubna 2009 v 22:47 | Ewirella le Sagarmatha |  Literární dílka
Tak. Abyste věděli, tahle pohádka vznikla naprosto náhodou. Byla tušim že neděle? Asi, vůbec nevim, no a tak jako že se podívam na zemák, kterej jsme měli v pondělí psát. Tak si vezmu ty okopírovaný papíry (já sešity zásadně nemam) a čtu a čtu. Dojdu až do pasáže, kdy probíráme pouště, jejich rozlohy, co tam žije, roste atd… A asi za 10 minut jsem se přistihla, jak přemejšlim na tim, proč hadi syčí. A pak jsem si vymyslela, že budu slavná spisovatelka která píše pohádky pro děti… Tak tady je jedna.






SÝR
Byla jednou jedna veliká říše hadů. Král byl významný chřestýš Vilém V. Už tenkrát malá háďátka chodili do školy. Učili se číst, psát ocáskem. Nejvíc malá háďátka bavil tělocvik. Plazili 5 metrů, 20 metrů a ti nejlepší si mohli dát i 35 metrů plazení volným stylem.
Ale jak to na školách bývá, vždycky se najde skupina lidí která nemá v oblibě jinou skupinu lidí a tak dál. A tak i v naší hadí škole velká zmije jménem Rostislav utvořil okolo sebe jakýsi kruh přátel, se kterými se rozhodl šikanovat slabší háďátka. Třeba malého slepýše Eduarda, nosil silné brýle, rovnátka, byl vždy upravený a měl patku. Zmije Rostislav ho nenáviděl, protože byl skoro ve všem lepší než on. A tak Eduard se snažil se všech sil co měl v šupinách, aby si sestavil hadí armádu. Užovku Šárku, chřestýš Pepa nebo Korálkovec Vávra. Šikana byla na denním pořádku, nadávky byl denní chleba.
,,Ty jsi slepejš'' Zaječel zmiják Rostislav.
,,Ne, ne, ty ropucho!'' Kníkal slepýš Eduard.
,,Já že jsem ropucha? Ty kamene jeden!!'' Rozhněval se Rostislav a v hadí tváři zbledl.
,,Nejsem kámen!! Ty… ty jeden…'' Slepýče nenapadlo žádné sprosté slovo.
,,Sýre!'' Zařval slepýš Eduard do Rostislavových uší.
,,Sýre? Co to meleš?'' Zarazil se Rostislav.
,,Jsi sýr. Ten nejsýrovitější sýr ze všech sssss-'' Ale už to nedořekl, protože přišel do třídy kde se ti dva hádali pan ředitel a ten je tak vyděsil, že Eduard ani Rostislav se toho svého SSSS už nikdy nezbavili.
Tak začali hadi syčet.





Tak jak? Dobrý nee?
Na to, že jsem to vymyslela u Zemáku, tak se mi zdá že suprově střelený :-)


Ewirella le Sagarmatha

Cesta

22. dubna 2009 v 21:29 | Ewirella le Sagarmatha |  Literární dílka
Nohy necítím,padám,
Padám na cestu plnou kamení,
Kolem lidi chodí,nepomáhají mi,
Ležím tam,svíjím se jako zmije,

Kolem jde kluk,zvedá mě,
Nese mě v náručích,
Šeptá něco o princezně,
Já padám do bezvědomí.

Dnes toho kluka miluji,
on mě,
Je to přesně 7 let,od doby,
Kdy mi zachránil život na té cestě,
kde dodnes jsou kameny,ostré jako břitva.








Je to taková nebásničkobasnička.... nevim jak se říká literárnímu útvaru kde se slova nerýmujou... Tak se mě snažte neukamenovat :-)

Ewirella le Sagarmatha

Když smích zabijí...

19. dubna 2009 v 17:38 | Baobab |  Osobnosti
Co se může schovávat za takovým, pravda, lehce morbidním titulkem? Stačí jedno slovo. Joker. Kdo jenom trochu zná batmanovskou sérii, ví, o koho se jedná. Abych pravdu řekl, nikdy by mě nenapadlo, že mě bude zajímat právě Batmanův úhlavní nepřítel. Přesto po shlédnutí zatím posledního batmanovského filmu Temný Rytíř jsem změnil názor na komiksové postavy. To, co na plátně předvedl Heath Ledger mi vyrazilo dech...
Heath byl do filmu úplně "zažranej". Už jenom to, že se nechal zavřít na šest týdnů do motelového pokoje, aby zkoušel různá gesta, polohy hlasu, grimasy a bůhví co ještě, ukazuje jeho zápal a obětování pro film. A na plátně je to vidět.
Tenhle text ale není o Heathovi, ale o Jokerovi. Kde se tu vzal? A co chce? Na to není nikdy spolehlivá odpověd. Zmalovaný prochází Gothamem, lidi ohrožuje škrabkou na brambory a dělá si z nakradených peněz táborák. Mnozí se ptají: "Proč to sakra dělá?" a Joker mezitím pořádá další šílený výlet do jeho vizí a maniakálního smíchu.
Ono se sice řekne Joker, ale i když je to poměrně známá věc, někdo nemusí vůbec vědět, jak vlastně vypadá. Rozhodně by to asi nebyl pěknej pohled, potkat ho večer v nějakým průchodu...
Přepudrovaný obličej bílým pudrem, tlusté černé linky kolem očí, zbytky zelené barvy ve vlasech, rudá rtěnka špatně zakrývající jizvy, táhnoucí se po tvářích. Nosí fialové sako a kalhoty též barvy, pod tím zelenou vestu. Boty nijak zvláštní. Po kapsách akorát nože a žolíkové karty, které používá jako navštívenku na místě činu...
Já týhle postavě fandím, a je to vlastně poprvé, co se mi zamlouvá záporná postava. Pokud bych v budoucnu hrál maniaka, pak bych bral jako příklad právě Jokera. Snad se nenajde někdo, kdo bude chtít "oživit" Jokera a být jím v reálném světě, protože potom by věta "Why so serious?" dostala brutální podtext...

Bulánci ve válce

18. dubna 2009 v 19:37 | Ewirella le Sagarmatha |  Literární dílka
Tělo chladne a smrt sílí,
bulánek na poli střílí.
Krev se míchá s deštěm, leje,
lidé spějou do prdele.

Smrt obchází lidské řady,
bulánci si dál ví rady.
Miny po minovém poli,
tohle nejsou Monopoly.

Jak jen tahle válka zkončí?
Lidé se brzo v krvi smočí.
Bulánci do války jdou,
jako vítězové odejdou.

Lidé už jen strachy blednou,
bulánci jdou zase jednou
do války i do boje,
bulánci jdou, ty vole.

Lidská ruka na zem padá,
tváře, líčka jsou víc bledá.
Bulánci se radujou,
lidský mozky skladujou.

Tak končí moje báseň,
mějte s bulánkama kázeň.
Smrt, pistole = přítel jejich.
Nenávist je jejich ženich.



Ewirella le SAGARMATHA

Historie RnR

18. dubna 2009 v 18:39 | Opička |  Rokenrol
Takže něco z historie toho,co dělám..
První rokenrolová vlna přišla do Evropy z Ameriky v druhé polovině padesátých let. Rokenrol byl velmi oblíbený,ale až v sedmdesátých letech se z něj stal sport a tanec,který známe doteď.
U nás byl první klub založen v Praze a potom se začaly zakládat kluby i v jiných částěch státu. Rokenrol má celkem 10 kategorií a páry a formace z ČR se velmi dobře umísťují na Mistrovstvích Světa a Evropy. V roce 1991 se dostal rokenrol do Federace gymnastických sportů.
V dnešní době se stále víc propaguje v televizích a jiných mediích a jeho oblíbenost stále stoupá.


. Kdyby to někoho zaujalo a chtěl by se přidat,stačí říct...

Norsko

18. dubna 2009 v 9:59 | Ewirella le Sagarmatha

Fotečky

18. dubna 2009 v 8:06 | STEVE |  Obrázky
Konečně taky nějaký fotky pro kluky Tohle je Monika Veselá.

A další
A tohle to je Kara Monaco.

Podporované weby a literatura o čaji

18. dubna 2009 v 7:52 | STEVE |  Čaje
Ahooj všichni čajomilci. Abyste měli kde začít s tim čajováním, tak byste si měli pořídit věci
k přípravě čaje určené. Proto jsem tady pro vás připravil výpis pár webovek a literaturu která mě zaujala.
Stránky: www.caj-caj.cz, www.vychodslunce.cz, www.cajomil.cz
Z literatury mě jednoznačně nejvíce zaujala knížka příběh čaje která i přes svou
poměrně velkou cenu (přibližně1000KČ) obsahuje všechny informace které
by čajomil mohl chtít vědět Je v ní historie, příprava čajů,
čaje v různých zemích, čajové nádobí a to vše doplněno nádhernými
fotografiemi. Moc doporučuji. A ještě další knihy: Čaj, Čaje které léč a působí zázraky,
Cesta čaje, mysl čaje- Sóšicu Sen XV, Všechny čaje Číny, Kniha ozeleném čaji,
Sóšicu sen- Čadó, Japonská cesta čaje. Tak to je asi všechno co jsem vám chtěl říct,
takže tea a reggae 4ever

Deník tuláka

17. dubna 2009 v 23:04 | STEVE |  Fantasy
Touhle rubrikou se pokusim o jeden zajímavej projekt a zvětšení návštěvnosti našeho blogu
V brzký době to chci začít, ale moc velkej úspěch si neslibuju. Ale je to jenom pokus tak vo co dee
Takže se množte a hlavně, reggae 4ever

By Bob Marley

17. dubna 2009 v 18:14 | STEVE |  STEVE
Citát
Někoho zajímá informace. Někdo jde přímo za pravdou. A někdo věří jen zázračnýmu kouzlu. Informace lítaj kolem tebe, pravda jde k tobě přímo, ale kouzlo prochází skrz tebe.
Bob Marley

Film

17. dubna 2009 v 17:47 | STEVE |  Fantasy
Tak se nám ty prázdniny pomalinku přibližujou a já sem zpět s informacemi o našem filmu
Tak za těchto pár týdnů se nám toho moc sehnat nepodařilo, akorát mám novou hůlčičku a didgeridoo. Baobab se chystá si taky pořídit nějakej ethnickej hudební nástroj takže se aspoň večer u ohně nebudem nudit Jinak nám ale spíš více než rekvizity dělaj problém sehnat lidi Moc lidem se do toho nechce (je to zadarmo tak nevim co sme čekali) ale scháníme jak se dá. Nejhůře se asi schání trpaslík, ale toho už naštěstí máme Radši nechci jmenovat, jelikož by mě dotyčný(dotyčná) zabil (zabila) Tak to je asi tak všechno co jsem chtěl říct. Takže reggae a fantasy 4ever

Orlando Bloom

16. dubna 2009 v 15:16 | Ewirella le Sagarmatha |  Pikčrs :-)



Růžový plantážníci

15. dubna 2009 v 23:02 | Ewirella le Sagarmatha |  Pikčrs :-)
Hej jako fakt sorry že to sem dávam, ale je to strašná sranda Tak takhle se oblékají mladí lidé na pláž... Asi se inspiruju a pudu si koupit podobný plavky jak má ta holka

http://image034.mylivepage.com/chunk34/354944/240/V%C3%BDbava%20na%20pl%C3%A1%C5%BE.JPG

Robert Pattinson, Robert Buckley, Tom Felton

15. dubna 2009 v 22:29 | Ewirella le Sagarmatha |  Pikčrs :-)
ROBERT PATTINSON










ROBERT BUCKLEY









TOM FELTON




Obrázky jsou zkopírované z internetu (google.com)

Heath Ledger

15. dubna 2009 v 21:19 | Ewirella le Sagarmatha |  Pikčrs :-)


Obrázky jsou staženy z internetu (google.com)

Josh Hartnett

15. dubna 2009 v 21:14 | Ewirella le Sagarmatha |  Pikčrs :-)














Obrázky jsou staženy z internetu (google.cz)

Nepřítomnost

13. dubna 2009 v 14:32 | Hamaru |  Hamaru
Omlouvám se, ale po třídních zchůzkách sem přišel o takovou tu věc, co umožňuje psaní tadytěch článků na net... tím moje nepřítomnost ještě vzroste (jako by to ještě šlo )
Ovšem máte moje díky, že na tenhle blog chodíte a budu se snažit sem psát ve chvílích, kdy se k nějakýmu stroji přiblížím . Takže zatim .
Hamaru

Jak začít žonglovat I.

8. dubna 2009 v 12:29 | Baobab |  Žonglování
Čau čau! Tak je tu konečně článek, který vás uvede do žonglérského světa v pravém slova smyslu. Nechci kolem toho dělat dlouhý řeči, jenom jakýs takýs úvod.

Takže, první věc, co potřebujete, je nějaké to žonglovátko. Nejběžnější a nejdostupnější jsou míčky. S těma budem pracovat. Pro začátek doporučuju koupit vždy o jeden míček víc, než hodláte žonglovat, protože se může stát, že se vám míček poničí nebo se rychle zvládnete tři míčky a budete se chtít vrhnout na čtyři. Úplně to nejednodušší je koupit si tenisové míčky. Mají téměř dokonalý tvar, jsou lehké a levné. Nevýhodou ovšem je, že hodně skáčou, a tak se vám může občas stát, že vám prostě někam zapadne. Další dobrou variantou jsou cvičné míčky, ale je to prakticky totéž jako tenisáky. A pokud do toho chcete investovat hodně hned od začátku, kupte si kožené, šité míčky s granulátovou náplní, a nebo klasické, které so používají při představeních. Jsou těžší, ale zato zůstanou ležet na místě dopadu. A zvykáte si na ně hned od začátku.

Tak to je tak na úvod. Jakmile budete mít míčky, můžete začít trénovat. Vemte si dva míčky, do každé ruky jeden, a pokuste se je přehodit do druhé ruky a chytit je. Udělejte to asi takhle: Vyhoďte první míček (třeba z pravé ruky). Až bude v úrovni očí, vyhoďte i druhý míček (v tomto případě z levé ruky) a chyťte ten první. Poté i ten druhý. Je to rychlá akce, tak nezoufejte, když se vám to nepovede hned na poprvé. I mě to nesčetněkrát spadlo.

Až zvládnete tohle, zkuste žonglovat se dvěma míčky v jedné ruce. Zní to jako těžká věc, ale dá se to zvládnout do dvou dnů. Já osobně jsem to zvládl za jedno odpoledne, ale chce to se obrnit trpělivostí a snahou. Rozhodně vám to ale vydatně pomůže při žonglování s více míčkama. Vemte si dva míčky do jedné ruky a vyhoďte první. Až se bude vracet, vyhoďte druhý a ten první chyťte. Takhle to pořád střídejte, čím déle vydržíte, tím lépe. Pokud zvládnete i tohle, můžete už být na sebe pyšní.

Pro jeden článek je toho až moc, takže zatím zkoušejte základy, příště se pustíme do tajů tří míčků.

Jubileum!

7. dubna 2009 v 11:05 | Baobab |  Důležitá oznámení
Dnes je významný den! Ptáte se proč? Máme sto návštěv! Sto návštěv za tak krátkou dobu je pro nás velmi povzbuzující a to jsme teprve na začátku! A my neustaneme!
Můžete se těšit na pořádnou kopu článků, obrázků a mnoho dalšího... Tak s námi vydržte, doufám, že vás tu budu vídat pořád.
Baobab

Vzkříšení Vzpoury

5. dubna 2009 v 20:56 | Hamaru |  WoW a jiné povídky
Vzkříšení Vzpoury, Část První
Sníh zbarvený do ruda se leskl na poledním slunci a Hamaru vztával od mrtvoly. Mágovy rukavice byly promáčené krví a v jedné se mu třpytil jakýsi medailonek. Hamaru ho zvednul a zadíval se na něj. Připadal mu povědomý, ale nevěděl odkud. Strčil ho do torny, a začal se portovat do Shattrath City.
V Shattrathu si našel opuštěný salonek v místní hospodě a začal studovat ten medailon. Porovnával jej s medailony ze svitků z Shattrathské knihovny ale ani jeden mu nebyl podobný. Proto sklidil všechny svitky a
vyrazil na Kodovi k portálu. Po cestě potkal svého přítele Sarthariona, Nemrtvého Ohnivého Mága, který se v minulosti zasloužil o znovuzrození Rady Mágů v Shattrath City. Hamaru ho pozdravil jen zběžně a pokračoval svou cestou, když ho uhodil do očí (obrazně řečeno) medailonek stejného tvaru a lesku, jako byl ten, co ho měl v torně. Po doražení do Guild Housu zařídil pročištění guildovní banky od zbytečných věcí, sedl si do svého křesla a začal studovat spisy o Sartharionovi. Zjistil, že před založením Rady dělal špeha u kultu Draenix (Draeneiská organizace mágů), a že v jednu dobu vůbec nebyl ve spojení s Hordou a prohlásili ho za mrtvého, do chvíle, než se objevil před branami Orgrimmaru, a vůbec nic si nepamatoval. To zaujalo Hamara natolik, že si tu větu četl pořád dokola. "Nic si nepamatoval" To přece není možné, aby si nic nepamatoval. Najednou přiběhl Telchar,jeden ze čtyř Jezdců Apokalypsy, celý udýchaný, že nějací Draenei právě dobyli celý Thunder Bluff a pár jich míří na Undercity. Hamaru se zeptal, kolikže je pár, a dočkal se odpovědi se třemi nulami. Zeptal se také na Sarthariona, ale Telchar ho už tahal z Guild housu ven a rovnou k portálům do Undercity a Orgrimmaru. Dalo se předpokládat, že jich pár tisíc bude mířit na Orgrimmar, jako na největší a hlavní město Hordy. V rychlosti mi (já=Hamaru) vysvětlil, že obyvatele Undercity nemají nejmenší šanci, a že asi 12 mágů je portuje do Orgrimmaru. A taky mi řekl, že Sartharion mezi nimi není. Zamířili jsme tedy k portálu do Orgrimmaru, kde, jak jsem po chvíli zjistil,byl jakýsi sraz silnějších, a použitelných bojovníků všech povolání. Všichni se připravovali k boji.
To je konec první části, doufám, že se bude líbit a samozřejmě budou přibývat postupně další díly, jak už název napovídá.
Hamaru